Musí to ven. Obvykle to nedělám a nepíšu v emocích, nechám si vše rozležet v hlavě a pak se snažím sesmolit co nejmíň emotivní text. Dneska to nejde. Je to jako když se člověk přepije laciný kořalky. Prostě to musí ven. To co dnes Sparta předvedla od Říčkova gólu na 4:2… absolutní Mordor, děs a hrůza.
Jako kdyby Sparta byla laciné auto na elektriku. Čekáte, že pojedete minimálně 60 minut a tak naplánujete trasu. Jedete si tak pustinou a po 28 minutách se vám vybije baterka. Zničehonic, žádný signál, prostě konec. Zůstanete jen tupě zírat. Musím ocenit ty, kdo to v hale zvládli do konce a taky do poslední útrpné vteřiny vydrželi skandovat. Vám by dnes měla Sparta koupit pivo.
Sedlo byl dneska ukrutně nejistý a dva góly jdou za ním. Ale pořád to jsou DVA góly ze sedmi, které dostal. A můžeme brát i v potaz to, že vyloučení Pecháčka před gólem na 4:5 bylo vymyšlené. Godla to pěkně přihrál. ALE jak je možné, že s KLADNEM hrajeme tak, že je to krátce po půlce zápasu 4:4? Kdyby nás umlátili defenzivním antihokejem, dobře. Ale tohle bylo utrpení sparťanského fanouška.
No nic, je čas vzít tenhle zápas a pořádně se z něho poučit. Vypíchnout z něho pozitiva a poučení a pak ho hodit za hlavu. Jeden až dva výbuchy za sezonu potkají prakticky všechny týmy. V sobotu ve Zlíně očekávám hladovou Spartu. Protože to je to, co by teď mělo přijít. Snaha dnešek odčinit. Snad se toho o víkendu dočkáme.