Máme za sebou první čtvrtfinále letního poháru, ve kterém Sparta zavítala na led Liberce. Chci jen podotknout, že nadpis se nestal obětí funkce autocorrect. Sparta prohrála na severu Čech 4:2 a zkomplikovala si cestu k postupu. Zcela zbytečně.
K nadpisu. Přišlo mi, že Sparta půl zápasu řešila rozbitou převodovku, která ji bránila přejít na vyšší stupeň. Liberec mohl v půlce zápasu rozhodně vést o více než tři branky. Sparťané by měli velebit Machyho a postarat se mu o výstroj, neboť nebýt našeho brankáře, mohl se rýsovat pěkný debakl. Naše obrana chvílemi připomínala rozbitou výkladní skříň, do které si lupiči v barvách Tygrů chodili jak chtěli a značně škodili.
Vrcholem zmaru a zároveň zlomovým bodem byla akce Lukáše Rouska, kdy si Rousíno nechtěně vyrazil vlastní střelu svou hokejkou z brankové čáry. Od té doby se Sparta konečně nastartovala a začala zaměstnávat Pavelku v bráně soupeře. Ve třetí třetině se nám povedlo (i díky šťastné Buchtově brance z poloviny hřiště) celkem brzy snížit na 3:2 a třetí branka Sparty byla relativně blízko. No a pak přišla naše přesilovka, nějaké dvě a půl minuty před koncem zápasu.
Poslední dobou dáváme soupeřům při našich přesilovkách dost šancí. A v tomto zápase nám to zbytečně zkomplikovalo cestu dál. Branka obdržená ve vlastní početní výhodě chvíli před koncem to je v takovém zápase strašlivá hrubice. Ať už za to mohl více nedůrazný Pavelka při napadání anebo to, že Buchtele nezvládl navázat Vlacha, to se prostě nesmí stávat. Nicméně stalo se.
Odveta se hraje zítra a Sparta potřebuje vyhrát minimálně o dva góly, aby se šlo do prodloužení. Nic rozhodně ztraceno není, pokud hned od začátku nebude převodový stupeň zaseklý na nízkém stupni tak, jako půl prvního zápasu. Před našim týmem je celkem těžký úkol, nikoliv však nemožný. Tak ať cáry tygří kůže visí po celých Holešovicích. My chceme postup!