Jo, pátek třináctého v celé své kráse… Sparta v rámci svého desátého vystoupení v letošním ročníku podnikla cestu do Ostravy, kde byla přivítána hokejisty Vítkovic. Sparta nenavázala na sérii vítězství a prohrála 5:4 po prodloužení.
Dvě třetiny hrála Sparta dobře. Sice hodně zaostávala ve střelbě, ale spíš to bylo tím, že Ostravané stříleli z každé pozice. Machovský vše v klidu pochytal a obránci nepouštěli domácí k větším šancím v podobě dorážek. Vítkovice sice měly i pár lepších šancí, ale ztroskotaly na Machym. Po druhé třetině svítilo na kostce skóre 0:3 a vypadalo to, že Sparťané kráčí za třemi body. A pak přišla třetí třetina….
Do té Sparta nenastoupila. Najednou byly Vítkovice v trvalém tlaku. A pak přišlo šest minut hrůzy, ve kterých domácí nasázeli do opařené Sparťanské obrany čtyři branky. Dvakrát nedůraz na brankovišti, jeden brejk a jedna hrubka Machyho. Rázem v polovině třetí třetiny vedli domácí 4:3. Naštěstí se Rousínovi povedlo druhou brankou v zápase srovnat na 4:4. Sparta poté tlačila, bylo vidět, že chce tři body, nicméně Svoboda v brance Ridery byl proti. V prodloužení pak pláchl Spartě Marosz a vstřelil vítězný gól. Nutno říci, že to byla výstavní klička.
Sparta zbytečně odevzdala dva body. Nastoupila do třetí třetiny jako kdyby se už nemohlo nic stát. Kombinace nedostatku důrazu a zbytečných chyb nás připravila o dva body. První dvě třetiny se mi v podání Sparty celkem líbily, byť se chyby našly. Ale třetí třetina byla až do gólu na 4:4 ze strany Sparty zoufalá. Machy dvě třetiny chytal výborně. Z pěti branek ve zbytku zápasu za čtyři nemohl, byť jeden zákrok navíc by v tu chvíli byl darem z nebes. Žel, gól na 4:3 padl po jeho velikém zaváhání.
Cesta do Prahy busem po hopsající D1 tak zhořkla hráčům ještě víc. Takhle odevzdat dva body s tím, že si říkáme, že jsme rádi, že nebyly odevzdány body tři… To se nesmí stávat. Naprostá devalvace předešlého výkonu v zápase. Tak snad se hráči poučí a k podobnému zkratu už letos nedojde.