Po nepříliš vydařeném víkendu čekal na Spartu další souboj na domácí půdě, tentokráte se dostavil Motor České Budějovice. V této sezoně vyloženě neoblíbený soupeř, který nám v sezoně nepovolil ani bod. Tedy do včerejšího dne, Sparta prolomila prokletí zápasů s Motorem v této sezoně, zvítězila 2:0 a připsala na své konto tři body.
První polovina zápasu? Jako kdyby se Matějská přesunula z Holešovic do Libně. Motor nasedl na kolotoč a Sparta ho vesele vozila. Sparťané byli i přes maskáčové dresy na ledě vidět více. (Jo, blbej vtip, ale nemohl jsem si z nějakého důvodu pomoci). Z tohoto tlaku, a to si dovolím říci, Sparta vytěžila pouze dvě branky. Erik Thorell měl včera tři góly na lopatě a zůstal na nule. Co se mi hodně nelíbilo, to byla třetí třetina. Místo snahy o třetí branku Sparta zalezla. Hodně zalezla. Tato taktika má i svoje jméno, „Koledování si o gól“. To se naštěstí nepovedlo díky dobré obranné práci, jistému gólmanovi a impotentnímu útoku Motoru.
Těžko tu vyzdvihovat jednotlivce. První lajna zdá se navázala na to, kde skončila odchodem Tomáška. Thorell hrál dobře, ale koncovka zůstala doma. Líbila se mi obranná hra, Moravčík skvěle vymyslel druhou branku. V bráně nastoupil Machy a vedl si dobře, což je oceněno i nulou v kolonce obdržených branek. Moc vážnějších zákroků neměl, puky z něj nepadaly. Důležitý zákrok si připsal za stavu 0:0 proti Piskáčkovi.
Byli jsme svědky prvního zápasu Holdu, už zítra nás čeká druhý s Olomoucí. A nečekám vůbec nic snadného. Náš soupeř je v tuhém boji o předkolo play off a body nutně potřebuje. Navíc mu vyhovuje hra na našem úzkém hřišti, kde vystaví na modré čáře bíločervený val a čeká na své příležitosti. Pokud ale chceme zabojovat o první čtyřku, nic než tři body nemůžeme brát.