Sparta vyrazila k pátému zápasu do Třince s vědomím, že případná výhra by znamenala titulový mečbol na domácím ledě. Výkon tomu ovšem absolutně neodpovídal, Sparta prohrála 3:7 a naopak bude odvracet třinecké oslavy v O2 Areně.
Byl to výkon nehodný finále? Jednoznačně ano. Je třeba to hodit za hlavu? Stoprocentně. Jsme pořád dvě výhry od tuzemského grálu? Jistě že jsme! Povedlo se někomu otočit finálovou sérii po prohraném pátém zápase? Ne, ale tak budeme první! Kašlu na to, že se nám to včera prostě a jednoduše absolutně nepovedlo. To se prostě stát může a přišlo to bohužel v tu nejméně vhodnou dobu. Důležité je, že sezona stále pokračuje a my tak máme stále šanci na to, abychom urvali to, po čem tolik toužíme.
Už jsme letos dokázali, že se umíme ze dna odrazit nahoru. V půlce ledna jedenáctí, nakonec třetí místo po základní části. Tentokrát je třeba předvést něco podobného, byť ve výrazně zkráceném časovém horizontu a proti nejlepšímu týmu extraligy posledních let. Ale pořád věřím tomu, že to zvládneme. Teď právě nastává čas řídit se plně heslem „Do bitvy!“. Čekají nás maximálně dva zápasy letošní sezony, pokud do nich dáme vše, věřím, že můžeme uspět.
Naděje umírá poslední. My vám, Sparťané, věříme. Stojíme za vámi. Tak do bitvy! A věřme, že se vrátíme se štítem!