Sparta po prvním zvládnutém zápase na budějovické půdě nastupovala za stavu 3:0 v sérii ke čtvrtému zápasu a přání patrně všech nás, fanoušků, bylo sérii ukončit. To se ovšem nepovedlo, Sparta prohrála 3:1 a série se tak stěhuje zpět do Prahy za stavu 3:1 pro Spartu.
Na jednu stranu ano, psal jsem, že cíl je jeden zápas, to se povedlo. Takže v tom spokojenost. Sám vím, že prohry k hokeji patří stejně jako plná plena k batoleti. Ale tady nejde o to, že se prohrálo. Jde o to jak. Nechat se v play off porazit vyloženě jen bojovností, to chce kumšt. Sparta byla jalová. Motor byl v důrazu a bojovnosti o parník či dva lepší. Naše přesilovky? Někdo říkal, že seknutí Šticha mělo být na pět minut. Upřímně, když jsem viděl naší hru v početní převaze, tak jsem rád, že dostal jenom dvojku, protože sledovat tu přesilovku o něco déle, tak jsem se objevil někde u stropu Budvar Areny. Ve třetím zápase držel Motor výborný Hrachovina. Včera měl rozhodně lehčí den ve své kanceláři a nevybavuju si dva nebo tři vážnější zákroky, které by musel udělat.
Jediné plus včerejšího zápasu byla branka Thorella, jinak Sparta byla celkově v šedi nepovedeného výkonu. V bráně nastoupil Hudy a myslím si, že první branka jde minimálně z části na jeho vrub. Druhá byla kopec smůly, kdy se zblokovaná přihrávka vrátila zpět k Abdulovi, respektive přesně na jeho hůl. Třetí gól padl z úniku, kdy to Pech dobře trefil mezi nohy. Upřímně, i kdyby se včera Hudy v bráně zbláznil, tak si nemyslím, že by to vedlo k úspěchu.
Takhle prostě v play off nesmíme hrát. Takhle nastoupit proti Třinci, tak tu píšu o ostudném bůru, možná horším výsledku. Ale to teď už musíme hodit za hlavu, v pondělí nás čeká pátý zápas, který musíme zvládnout a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé, Třinec už má místo ve finále jisté a má volno. Zadruhé, vracet se zpět do Budvar Areny za stavu 3:2 by zavánělo hazardem a rozhodujícím sedmým zápasem. Tak doufám, že tento scénář nenastane a v pondělí oslavíme vítězství a postup.