Na hrdiny a bandity

Asi každý, kdo někdy zapnul tu divnou krabici jménem televize, zná filmy či seriály, ve kterých jde jasně oddělit ty dobré od těch špatných. Od Vinnetoua přes Kobru 11 po Limonádového Joa se vyskytuje stejný jev. Bandité (zloději, vrazi a další) pálí na hrdiny o sto šest bez valného účinku (i když šikovný scénárista občas nechá z hrdiny téct čůrek krve aby se neřeklo), aby pak hlavní hrdinové několika kulkami hrdinně zvítězili. A přesně to vystihuje včerejší zápas hrdinů (Sparty) s bandity (Zlín).

Od začátku Berani ostřelovali sparťanskou bránu, ale Machy jako kdyby si cestou na zápas v autobuse pouštěl motivační CD „Buď jako Hašan – verze 1998“. A najednou, z ničeho nic, zbloudilá kulka nalezla svůj cíl. A Sparta vedla. Tento scénář se opakoval téměř celý zápas, jediný gól Sparty z delšího tlaku dal až Honza Buchtele dvě minuty před koncem. Mimochodem, sparťané dokázali vstřelit dva góly zpoza brány (Smejkal a Vláďa – vy víte kterej). Výsledek 6:1 je pro Zlín hodně krutý, měl spoustu závarů, nastřelil několik tyček a Machovského zaměstnal 49 střelami. Ujala se jediná.

Ze hry Sparty bych chtěl vypíchnout pár věcí. Začněme těmi negativními. Přechod z obrany do útoku je asi největší bolestí. Kolikrát by stačilo víc trpělivosti a sparťané by v klidu rozehráli s pukem na hokejce, místo toho se snaží hned dávat puky nahoru, které jsou často nepřesné anebo na hlídaného hráče. Co se zlepšilo, to je hra na brankovištích. Góly z dorážek a zároveň dobré bránění vlastního předbrankového prostoru jsou dobrým signálem. A na závěr pochvala největší. Matěji Machovskému. Ve Zlíně byl neskutečný, pochytal spoustu střel, ustál několik závarů a uspěl proti němu pouze Köhler povedenou ranou do horního rohu. Je neskutečný, jak se dokázal vrátit do formy. Jen tak dál!

V pátek nás čeká návštěva Ostravy, kde vyzveme Vítkovice. A poté konečně zpátky doma! Už ani nevím, kam jsem před měsícem položil permici….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *