Mezi dvěma zdmi

Znal jsem to jen z vyprávění a z televize. Byla to taková legenda, skoro až mýtus. Zápas, který po 65 minutách jde do nájezdů za stavu 0:0. V neděli v Bolce jsem se dočkal i já. Ale nebylo to betonárkou, ale dvěma zdmi, které se usadily v brankách obou týmů.

Co se týče samotného zápasu, Sparta začala dobře a aktivně, byla jasně lepší. Nicméně obrana Boleslavi v čele s Krošeljem odolala. Myslím si, že až do situace ve druhé třetině, kdy došlo k odvolání gólu Michala Řepíka, byla Sparta aktivnější tým. Po tomto mezníku se role obrátily. Sparta vypadla z tempa, naopak nakopnutí domácí bušili do zdi s číslem 35. A když už našli skulinku v této jinak neprostupné hradbě, ozvalo se cinknutí o kov. Ve třetí třetině a v prodloužení byla hra vyrovnaná a v nájezdech Michal Řepík rozhodl o vítězství.

Před utkáním jsme řešili problém s místní pořadatelskou službou. Vzhledem k pochybení na straně BK nebyly pro výjezdníky nachystané lístky do sektoru hostí. Po několika protestech však pořadatelé povolili a tak jsme osazenstvo autobusu mohli přivítat mezi námi. Support šlapal parádně, byť pár hlušších míst by se asi našlo. Kéž by to takhle bylo vždy!

Nedělám to často, dělám to nerad, ale musím zmínit rozhodčí Pešinu s Pražákem. Nemůžu si pomoct, ale za mě měl gól Řepíka platit. Pech se dotkl Krošelje, nicméně bylo to na hraně brankoviště a úmysl v tom nebyl. Když to porovnám s tím, co u rozhodčích jako gól prošlo Jirkovi Smejkalovi v prvním kole… Ono vůbec došlo k několika podivným rozhodnutím. Například faul Řepíka na Hrbase o pár chvil předtím. Hrbas chytl Řepíkovu hokejku a sekl sebou o led. Kapitán byl vyloučen za hákování. A poté si ještě vybavím situaci, kdy Tomáš Dvořák nahazoval kotouč před červenou čarou, trefil při tom hráče Boleslavi od kterého se puk odrazil směrem za brankovou čáru. Bylo z toho zakázané uvolnění. Nehledě k tomu, že si myslím, že by u puku byl první Říčka.

Zpět k příjemnějším věcem. Matěj Machovský předvedl neskutečný výkon. Nejen že ze hry nedostal branku, on udržel čistý štít i při všech pěti nájezdech domácích. Klobouk dolu! A celý tým si zaslouží pochvalu za bojovnost. Zejména pak za ubráněnou přesilovku domácích pět na tři, která trvala celých sto vteřin.

Ve středu čeká Spartu výlet až do daleké Ostravy, kde se představí proti Vítkovicím. Následně se v pátek odebereme do Kladna a v neděli přivítáme Zlín. Není to nejjednodušší trojboj, ale ani ten z nejtěžších. Doufám, že prodloužíme aktuální sérii šesti vítězných zápasů. A kdyby ne, bude to jen znamení pro to, abychom začali sérii novou!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *