S tímto termínem se setkávám v souvislosti se hrou Sparty velmi často. Tento termín použil i při svém odchodu Martin Dočekal. Uwe Krupp je kritizovaný za to, že Sparta většinou puky do útočného pásma nahazuje a pak se to snaží umlátit. Dočekal také naznačil, že s tím může mít několik hráčů problém (jmenoval Marka Kvapila). Nakolik se jednalo o objektivní popis anebo vyjádření zhrzeného hráče s nedostatkem icetimu se můžeme jen dohadovat. Já bych se chtěl spíš svým laickým okem podívat na tuto věc a zamyslet se, proč tomu tak je.
Ano, když se podíváme na hru Sparty, může nám připadat, že to je jen hraní na náhodu. Bum ho dopředu a ono to nějak dopadne. Ale já v tom vidím celkem zajímavou myšlenku Uweho Kruppa. Většina týmů, což víme asi všichni, proti Spartě převážně brání. Bránění spočívá především ve vytvoření zdi na modré čáře s jedním napadajícím hráčem a jedním hráčem uvnitř svého pásma, který má pokusy o nahození sbírat. Tento styl se kombinačně překonává velmi těžko. A proto si myslím, že Krupp zvolil to, co zvolil.
Začátek je ve vlastním obranném pásmu. Při vyvážení puku přecházejí sparťané ve velké rychlosti vlastní modrou čáru. Zejména útočníci sprintují směr útočné pásmo. Obránce v tu chvíli z červené čáry nahazuje kotouč za bránu soupeře, aby se nejednalo o icing. V útočném pásmu, kde by teoreticky mělo dojít k přečíslení posledního obránce, se Sparta snaží vybojovat kotouč a následně se usadit v pásmu a kombinačně se prosadit.
Tato taktika byla například krásně vidět při gólu Davida Tomáška proti Kometě. Nahozený puk do pásma, za kterým se vydali Smejkal s Řepíkem. Ti zatlačili na obránce Komety, Řepík poslal puk před bránu a zbytek je historie. Sparta vstupovala do pásma 20 vteřin do konce třetiny, za pět vteřin jsme všichni skákali jak pominutí.
Ano, není to nejpohlednější hokej. Ale hokej se změnil, je urputnější a rychlejší než dřív. Přehrát někoho ryze kombinačně dnes prakticky nejde. Proto tato taktika. Navíc po usazení se v pásmu už Sparta několikrát předvedla parádní kombinační akci, což je dobrým signálem. A pokud nám tato taktika přinese cestu až na vrchol, bude to nejlepší taktika od roku 2007. To si asi všichni přejeme v hloubi našich sparťanských srdcí. Proto Kruppovi věřím, že ví, co dělá. Snad to přinese ovoce.