Po reportu ze samotného zápasu Sparty s Litvínovem v Drážďanech bych se ještě chtěl podělit s dojmy okolo celé akce. A musím říct, že jsou veskrze pozitivní, jak už jsem ve výše zmíněném článku naznačil.
Support – ten byl od nás vskutku parádní, byť situaci trochu komplikovaly dvě věci. Zaprvé německá diskotéka, která se spustila při každém přerušení hry, fandění moc nepomohla. Dokonce se mi i objevila v hlavě myšlenka, že DJ na zápasech Sparty je celkem dobrej a zasloužil by pivo. 🙂 Zadruhé to, že megafon nebyl až k nám nahoru moc slyšet. Ale to se dalo dohnat zapojením se do chorálu o chvilku později. Nicméně když jsem si pak pouštěl zápas v televizi, byl jsem příjemně překvapen. Bylo to ještě lepší, než jsem si myslel. A poděkování patří taky za choreo!
Organizace – tady se projevil ten německý smysl pro pořádek. Pokyny pro fanoušky v češtině, cesta tam i zpátky autobusy od/na nádraží, které měly pro plynulý průjezd přednost za doprovodu policie. Tady by se mohli čeští policisté učit. Když to porovnám s tím, jak nás například policie vyvážela od liberecké arény, kdy nám garantovala přednost a pak skutek utek… Samotná akce byla parádní a pompézní, včetně předzápasových show. Prostě vše děláno pro to, aby si návštěvníci této akce vše užili bez starostí.
Rekord – na sociálních sítích jsem narážel v diskuzích na ledacos. Jak tam tolik lidí nebylo. Že to bylo v Německu a tak se to nepočítá. Anebo jak Sparta prostě jen chtěla rekord ukrást Brnu za každou cenu. Upřímně, mně (a věřím, že i valné většině Sparťanů) je rekord někde mezi zády a nohama. Já jsem jel za Spartou, jel jsem jí fandit a doufal, že vyhrajeme v mimořádných kulisách. To se povedlo, byl to skvělý zážitek a mám na co vzpomínat. Jestli rekord někdo neuznává, jeho věc, ale jak říkám, důležitější je pro mě celkový dojem než nějaké číslo. A vůbec, v Brně by měli být rádi, alespoň u rekordu nebude zapsána jejich prohra se Spartou. 🙂
Máme to za sebou, ale vzpomínat na tuto akci budeme asi ještě hodně dlouho. Už jen ta cesta vlakem byla zábava. Poděkování patří jak do Drážďan za organizaci, tak do Litvínova za pozvání a Spartě za vlak a vítězství. A třeba se ještě někdy podobné akce dočkáme. Doufám, že ano!