Jedenáctý ročník akce Sparta vzdává hold je minulostí. Ani se nechce věřit, že už je to tak dlouho, co je tahle akce pořádána. Na Spartu tentokrát přijely Karlovy Vary a vzhledem k výsledku našeho soupeře s Brnem (výhra 9:1) jsem neměl zrovna růžové brýle. Ale Sparta zápas zvládla a vyhrála 6:3. Karlovým Varům tak v této sezoně nenechala ani jeden bod.
Nejdřív k ceremoniálu. Ten mi přišel oproti posledním letům méně pompézní. Ale byl super a já měl zase husinu až….. až na spodní části zad. Vážně klobouk dolů před Spartou. A to, že akce přispěla všem fondům a nadacím, které v rámci IZS fungují, částkou přes půl milionu korun, to je taková hodně sladká třešnička na už tak dost fajn dortu.
K zápasu. Sparta byla jasně lepší. Zejména ve druhé třetině nepustila Vary z pásma. Bušila do vrat, která poctivě hlídal Jan Bednář, který dostal přednost před Filipem Novotným (nějak se pořád nemůžu dostat přes to, že byl ze Sparty odejit na úkor Pepise…). Za Vary se samozřejmě prosadil Jirka Černoch. To už je takový pravidlo, jakmile někoho někam půjčíme, dá nám gól. Jen škoda, že si Sparta svůj výkon vždy dokázala pokazit neodehráním celé třetiny. Díky tomu byly Vary po první i druhé třetině stále na dostřel. Co bych chtěl ještě zmínit směrem k našemu soupeři, to je fyzička a bruslení. Sparta mačkala Energii jako citrón a ve druhé třetině energetiky vůbec nepouštěla ke střídačce. Při přerušení jezdili hráči v zeleném v hlubokém předklonu. Ale jakmile padl puk na ledovou plochu, jako kdyby na svou únavu zapomněli a rádi vyráželi do rychlých kontrů.
Sparta mohla jednoznačně dát gólů víc, ale ve třetí třetině už situace vyloženě přehrávala. Konečně se nám trefil Andrej Kudrna. Byla to jeho první trefa od 13. listopadu. Můžeme jen doufat, že ho to nakopne. Za poctivou práci v tomhle ročníku byl odměněn David Dvořáček dvěma brankami. U Davida se zastavím. Vím, opakuju se. Ale když vidím, jak si užívá každou chvilku ve Spartě a strašně dře, tak mu ty dva góly přeju o to víc. Je to typ nesmírně poctivého a pracovitého hokejisty, u kterého body nejsou měřítkem výkonu, spíš příjemným bonusem. A takové hráče mám rád.
Je čas dneska pořádně zregenerovat. Hráči svoje těla, my fanoušci hlavně hlasivky (dneska jsem si říkal o housku v krámě třikrát, pokaždé hlasitěji a pořád mi nikdo nerozuměl). Už zítra přijede k předehrávce do Prahy Mladá Boleslav. Vzhledem k postavení v tabulce je to enormně důležitý zápas. Takže očekávaný boleslavský beton bude asi ještě tvrdší, než obvykle. Bolce se teď navíc daří, z posledních pěti zápasů vybojovala dvanáct bodů. Nastal čas, aby jim někdo trochu pocuchal sebevědomí. 🙂