Poslední zápas v letošním roce je za námi. Sparťané zavítali na led pardubického Dynama. Na led soupeře, který nám za dva předchozí zápasy nastřílel dvě branky. Dnes to ovšem byla jiná písnička. Sparta prohrála na východě Čech 5:4.
Výkony Sparty jsou nyní jak na horské dráze. Nejen výsledkově, ale také herně. V první třetině si Sparta s Pardubicemi pohrávala. Dynamo se často ocitalo na kolotoči a dostalo „jen“ tři branky díky dobrému výkonu Kantora. Ve druhé třetině přišel další blackout, již třetí v sezoně. Co hůř, druhý v posledních třech zápasech. Najednou to bylo 4:3. Sparta sice ve třetí třetině vyrovnala, nakonec se ale po hrubé chybě v defenzivě radoval soupeř.
Zápas se tentokrát dá opravdu rozdělit na tři části. Parádní první třetina, hrůza ve druhé a vyrovnaný boj ve třetí. V brance začal Machy, po třetím gólu střídal. První obdržená branka byla hrubice Machyho a Mikliše. A i když z dalších dvou branek Machyho neviním, zase by bylo fajn, kdyby alespoň jeden skončil v jeho výstroji. To byl asi hlavní rozdíl ve výkonech mezi Kantorem a Machovským. Pardubický brankář svým výkonem dal svému klubu velikou vzpruhu na cestě ke třem bodům. Kuba Neužil dostal dvě branky, v obou případech nemohl nic dělat. Ale nepůsobil nejjistějším dojmem.
Sparťané by si měli vzpomenout na heslo „Nezastavíš“, protože mi opět přišlo, že jsme se ukolébali skvělým výkonem a přestali hrát, čehož soupeř jako Vary či Pardubice rád využije. První zápas v novém roce nás čeká 3. ledna, kdy přivítáme Liberec. Tak doufám, že se z dneška poučíme nejen do dalšího zápasu, ale až do konce sezony ve znamení přísloví „Třikrát a dost“.