Dva dny po vybojovaném vítězství na ledě Komety jsme se tentokráte představili doma, změřit síly se Spartou přijeli hokejisté Mladé Boleslavi. Tradici výsledkově vyrovnaných zápasů se podařilo udržet, za stavu 2:2 se šlo do prodloužení, které rozhodl Michal Řepík. Sparta tak porazila Boleslav 3:2 po nastaveném čase.
Už o bodu jsem po 60 minutách říkal, že je zlatý. Dva body jsou prakticky darem z nebes. Sparta byla od gólu na 1:0 na ledě horším týmem. Nejen co se týče střel na branku, ale zejména celkového projevu na hřišti. Přitom v první třetině to vypadalo, že bychom mohli mít zápas pod kontrolou. Bohužel jsme dostali Bolku do hry dvěma rychlými fauly (z toho Kalinův byl hodně zbytečný) a ta otěže zápasu už nepustila. Naštěstí daroval v prodloužení Šťastný puk Řepíkovi, který udělal šťastným sparťanský národ parádní kličkou do bekhendu. Byl to první gól Sparty při rovnovážném stavu.
Dnes se mi hodně líbila dvojice Roman Horák a David Vitouch. Horák při prvním gólu dobře clonil, při druhém perfektně předal kotouč Tomáškovi. Vitouch společně s kolegy ze čtvrté formace opět pohybem terorizoval soupeře. Vůbec naše čtvrtá lajna hrála opakovaně velmi dobrý zápas. V brance znovu nastoupil Machy. Obě branky se asi chytat daly, nicméně bych je rozhodně nepřičítal na vrub našemu brankáři. První střela byla dobře trefená poté, co v naší obraně udělal svým zbytečným výjezdem k modré nepořádek Němeček. Druhý byl samostatný nájezd po nešťastném pádu Janduse. Nicméně Machy mi připadal, že chytá v pohodě. Solidní výkon.
Nyní čeká na Spartu v letošním ročníku netypicky dlouhá pauza, další zápas odehraje až v pátek. Sparťané na domácím ledě přivítají dalšího těžkého soupeře, přijedou Indiáni z Plzně. Rozhodně musíme spoustu věcí do tohoto zápasu zlepšit, takové štěstí, jako dnes, většinou přijde jednou, maximálně dvakrát za sezonu.