A je za námi. Nejpodivnější základní část v historii extraligy je minulostí. Sparťané s vědomím zisku Prezidentského poháru nastoupili do posledního zápasu proti Mladé Boleslavi. Oslavu si mírně pokazila, prohrála s BK 3:2. Boleslav je tak jediným týmem, který Sparta v průběhu neporazila za tři body.
Bylo znát, že ani jednomu týmu už prakticky o nic nejde. Zároveň to ale nebylo vyloženě odklouzané utkání. Jen bylo vidět, že hráči nejdou na hranu možností, ale na hranu toho, aby odehráli zápas bez zranění. Utkání vyhrál šťastnější tým, tím byla Boleslav. Spartě opět fungovala oslabení, ale přesilovky tentokrát příliš ne. Sice se dokázala usadit v pásmu, nicméně příliš nebezpečných akcí jsme si nevypracovali. Byl to průměrný výkon od obou týmů.
Hodně se mi líbil mladý Patrik Prymula, který si i připsal při své premiéře asistenci u branky Davida Vitoucha. Celkově Sparta nepodala nejlepší výkon v sezoně, ale nejhorší zdaleka také ne. V brance nastoupil Machy. Rozhodně nechytal špatně, góly za ním nejdou. Ale nečiší z něho taková jistota, jako v posledních zápasech ze Saši Saláka. Každopádně je dobře, že nabral před play off trochu sebevědomí, přeci jen je třeba mít připravené dva brankáře.
Spartu čeká až neuvěřitelně dlouhá pauza, která se bude odvíjet od výsledků předkola. Je čas doléčit šrámy a řádně se připravit na nejdůležitější část sezony. Loni nás o ni koronavirus připravil úplně, letos to bude alespoň na gauči. Pevně věřím, že Sparta letos dojde daleko, ideálně až k vytouženému titulu. Tak Sparto, doufám, že těch dvanáct vítězství v play off uhrajeme!