TELH17: Krize

Vítejte u tradičního článku k zápasu Sparty. Bohužel, okolnosti nejsou zrovna příznivé. Sparta vstupovala do zápasu na ledě Ocelářů z Třince s nelichotivou vizitkou čtyř prohraných zápasů v řadě. Bohužel se série prodloužila a Sparta padla v Třinci 2:4.

Předně je třeba říct, že nejsem někdo, kdo si myslí, že základní část dáme s (nynějším počtem účastníků) se sérií 56 výher. I respektuju to, že v Třinci to byly, jsou a patrně ještě dlouho budou hodně těžké zápasy a že se tam prohrát může. Jde ale o to jak se prohraje. Sparta začala dobře a první třetinu byla dle mého názoru lepší a nebezpečnější. Od druhé třetiny, a to si tu otevřeně přiznejme, byl Třinec lepší a zápas kontroloval. Byť dvě branky Ocelářů byly hodně šťastné. Nejvíc mě zarazilo, že prohráváme 3:1 před poslední třetinou a místo našeho tlaku ve třetí části se sotva bráníme a inkasujeme. Jestli se nepletu, Erikův gól byl třetí střelou Sparty ve třetí třetině. V čase 54:00. Obdržené branky byly některé smolné (vlastňák Horáka a teč Mikliše) a dvě padly po vyložených chybách v obraně. Druhý Vránův gól padl poté, co Vrána v klidu tečoval kotouč, i když u něj byli Pavelka a Moravčík. Ani jeden mu nešel do těla, ani jeden mu nešel do hokejky. A branka Martynka? Ten zůstal úplně sám před golmanem. Situace, která se bohužel opakovala v zápase několikrát. To jsou strašlivé hrubice. A porovnání našich přesilovek s tou třineckou… Kdo viděl, musí uznat, že na našich je ještě spousta práce. Přijde mi, že je hrajeme strašně roztaženě, zatímco Oceláři se snaží soupeře dostat víc pod tlak tím, že ho zatlačí před bránu mezi kruhy. Mimochodem, k Petru Vránovi, poté co předvedl v Praze se včera ukázal jako charakternější člověk a gestem fair-play odvolal trest pro Ondru Mikliše. Za to mu patří poděkování a uznání.

Snad jediný, kdo včera snesl nějaké přísnější měřítko, je Erik Thorell. Nevím, jestli mu bude připsán první gól, vypadalo to, že puk tečoval. Ale i kdyby ne, skvělá clona. Druhá branka byla v jeho podání parádní. Ale nejde jen o góly a body, Erik hrál fantasticky, jako snad jediný si dovolil něco vymyslet a připravil pár dobrých šancí. V brance nastoupil poprvé Maxim Žukov a podal solidní výkon. S góly nemohl nic dělat a měl pár dobrých zásahů.

Po pěti prohrách nás v neděli čeká nepříjemný výjezd do Plzně. Místa, kde jsme před nedávnem dostali pět branek. Je čas napravit si reputaci a v Plzni vyhrát. Zejména kvůli tomu, že po pěti zápasech bez výhry už je třeba zapsat vítězství. Tak snad se ho dočkáme. Jinak už by pomalu byl čas na změny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.