Sparta dnes dorazila do Mladé Boleslavi s hodně nelichotivou bilancí a ne zrovna oslnivou formou. Navíc na led soupeře, který se za poslední roky nenápadně vyšplhal k popředí extraligového pelotonu. Sparta prohrála na ledě Bruslařského klubu 3:2 a protáhla své trápení na sedm proher v řadě.
Předně je třeba říct, že Boleslav je vážně kvalitní mužstvo a k dnešnímu zápasu jsem hleděl s velkými obavami. Sparta ale podala rozhodně nejlepší výkon v celé té temné sérii a upřímně, prohrát na ledě Bolky o gól, to není žádná ostuda a tragédie. Za normálních okolností přijatelný výsledek, nicméně v současném rozpoložení už by Sparta potřebovala vyhrát. Byť Boleslav asi byla lepší a zaslouženě vyhrála, Sparťané tentokrát na ledě více bojovali. Zápas nejvíce ovlivnila prospaná první pětiminutovka, kdy Sparta dvakrát inkasovala. V tu chvíli jsem se bál, že dojde k masakru. Ale hra Sparty se zvedla a i když se těžko hledají úseky, kdy byla lepší, tak zvládala s domácími držet krok a vyrovnat díky trefám Kašeho a Thorella. Bráno v kontextu posledních zápasů je to celkem pokrok. Dokonce i jedna přesilovka, byť ke gólu nevedla, vypadala jako přesilovka a ne soutěž v tom, kdo dokáže jako první přejet zpátky do obranného pásma. Zároveň jsme zvládli i snížit počet icingů za zápas asi na třetinu oproti minulému zápasu. Co jediné mě zklamalo je to, že v bráně máme devatenáctiletého kluka a místo toho, abychom mu minimálně ze začátku pomohli dobrou hrou dozadu, tak ho v tom necháme vykoupat a pouštíme soupeře do vyložených šancí. Mimochodem, aniž by to bylo jakkoliv proti Oldovi, poslat do brány juniora ve chvíli, kdy tým evidentně nešlape, je něco mezi rizikem a totální panikou s hledáním jakéhokoliv řešení.
Nejnebezpečnější lajnou byla první formace, tentokrát ve složení Thorell – Horák – Řepík. Zajímavé je, že ve většině případů je nejlepší lajna ta, ve které hraje Erik. Že by čas na hashtag #podepisteThorella? Uvidíme. V brance nastoupil Olda Cichoň. Občas působil trochu nejistě, ale celkově si myslím, že si vedl velmi dobře. Do budoucna to může být talent, který při správné práci může Spartu táhnout jako jednička. Pochytal několik velmi dobrých šancí. Za góly bych ho nevinil, při prvním mu moc nepomohl Mikliš, který nejen že se odtrhl od hráče, který nakonec skóroval, ale i mu trochu překážel. Druhý a třetí gól padly de facto po tečích, těžký situace i pro zkušenější golmany.
Další prohra se zkousává těžce, byť hodnocení dnešního zápasu je ovlivněný kontextem posledních zápasů. Ale pozitivum je, že pokrok tam jednoznačně byl. Navázat na to budou Sparťané moci v pátek na ledě Litvínova. Už je potřeba prolomit špatné výsledky a díky zisku bodů pozitivněji hledět do budoucna. Tak Sparto, do toho!