Dal jsem si trochu odstup od včerejšího zápasu, ale jak kolikrát stihnu vychladnout během noci, tak dnes se mi to z nějakého důvodu nepodařilo. Sparta včera přivítala Zlín. Poslední tým, mířící k přímému sestupu. Ale stejně zápas absolutně nezvládla a prohrála 4:6.
Byl to otřesný výkon, nemá cenu si cokoliv namlouvat. Sparta absolutně opustila to, co ji přineslo úspěchy v posledních zápasech. Dravost, rychlost, důraz, jednoduchost. Viděli jsme profesorský výkon v polovičním tempu se snahou vykombinovat akce do prázdné brány. Prosím, dejte jim tři góly a hrajte si, ale ne takhle. Zlín jen přijel bránit a čekat na naše chyby nebo přesilovky. Jen v první třetině udělal Mikliš tři hrubky, které vedly ke dvěma šancím a jedné brance. Sobotka při odvolání Saši z brány dvakrát lacině ztratil puk na útočné modré. Sparta byla hrubě nedůrazná před vlastní bránou, z čehož padaly branky soupeře. Sparta měla diktovat tempo tohohle zápasu a v klidu si dojít pro tři body. Místo toho má z ostudy kabát a šest obdržených branek od suverénně nejhůře střílejícího týmu. Tenhle zápas si Sparta prohrála sama. Se vší úctou ke Zlínu. A není možné vstřelit vyrovnávací gól tři minuty před koncem a za minutu opět prohrávat. To, přes všechny další ukazatele, nejvíce podtrhuje, jak Sparta k zápasu přistoupila.
Těžko tu vybírat nejlepšího hráče. Možná Filip Chlapík. Ale jinak velká bída. Celkově mám pocit, že si Sparťané mysleli, že se Zlín porazí sám. To je cesta k tomu zápas prohrát, což se potvrdilo. V bráně nastoupil Saša. Po zápase jsem na něj četl naprosto nesmyslnou kritiku. Většina branek padla díky nedůrazům v obraně nebo schovaným střelám. Naopak si myslím, že Saša Spartu několikrát podržel. Možná u jedné branky se to dá brát jako zaváhání, kdy mu puk vypadl z lapačky, ale zase, ta střela byla schovaná přes hráče.
Doufám, že tohle už Spartě stačí jako varovný prst, že se zápasy musí dohrávat do konce a že se soupeř nesmí podcenit, i když jde o Zlín. Tohle musíme přenést do zítřejšího zápasu na Kladně, protože jinak nás čeká jen opakování včerejších a vlastně i tak trochu dnešních emocí. Takže žádné házení zápasu za hlavu, jen si to pěkně uvědomujte celou dobu. Pořád je to extraliga. Pořád ti hráči proti vám hrají stejnou soutěž. Hrajete za Spartu, proti které si chce připsat úspěch každý. Podle toho musíte hrát. Tak uvidíme zítra, jak cenná lekce to byla.