Po výsledkově nepříliš povedeném zápase proti Rögle byl čas upnout svou pozornost na páteční podvečer, kdy Spartu čekal výjezd do Hradce Králové. Utkání se původně mělo hrát ve Špindlu v rámci Winter Hockey Games, ale covid byl proti. Sparta zvládla zápas vyhrát 4:3 po prodloužení a připsala si tak dva body do tabulky.
Ohromně vyhrocené utkání. Potyčky, rvačky, šťouchanice. A taky zápas, ve kterém byla Sparta přibližně padesát minut horším týmem. Upřímně, doteď nerozumím tomu, jak se nám povedlo odjet z Hradce s body. Přitom Sparta začala dobře, ale vše jako kdyby se zlomilo neproměněnou tutovkou Horáka ve vlastním oslabení. V tom samém si následně dal Kuba Strnad druhý vlastní gól na ledě Hradce ve dvou zápasech. Příště by měl asi už zůstat doma. To je samozřejmě nadsázka. Nicméně hra Sparty se totálně rozpadla. Obránci nedokázali dostat puk z pásma, útočníci se nedokázali v útočném pásmu usadit. Bylo jen pár výjimek potvrzujících pravidlo. Přesilovky byly absolutně tragické. Zejména ve druhé třetině, kdy by mělo být cílem týmu usadit se v pásmu a soupeře zatavit, neboť střídačka je proklatě daleko. Místo toho přicházely zbrklé střely a špatné nahrávky. Sparta bídu protrhla i díky obří přemotivovanosti Hradce a využila nabízenou šanci v podobě přesilovky. Pak se ještě trefil Kuba Konečný a zdálo se, že Sparta vytáhne ze zápasu dokonce body tři. Nicméně bohové na chvíli odvrátili zrak od hradecké haly a šlo se do prodloužení, které rozhodl Filip Chlapík. Sparta upletla, jak se tak hezky lidově říká, z hovna bič a odvezla si dva body do Prahy. Ale musím říct, že takhle špatně, jako hráli Sparťané většinu zápasu, jsme snad nehráli ani se Zlínem. Ale co už, body se počítají a historie se ptát nebude. Snad.
Skoro se mi až chce říct, že Kuba Konečný bude kvůli účasti na dvacítkách chybět. Světlé chvilky měla i formace okolo kapitána Michala Řepíka. Ale jinak to nebyl moc dobrý výkon. Hodně se mi, snad poprvé od příchodu, nelíbil Matuškin. Hodně kazil, spoustu věcí řešil vyloženě zbrkle a několikrát propadl. V bráně nastoupil Saša. Byť třetí, tedy vyrovnávací branku, spíš měl chytit než pustit, tak je jeho zásluha, že Sparta se vůbec dostala do pozice, kdy mohla odvézt body. Měl tam několik parádních zákroků, kterými nás držel. Takže jo, třetí branka jeho, ale nebýt maskovaného muže v brankovišti, Sparťané rozhodně odjížděli z Hradce s horší náladou.
Takhle už letos Spartu nechci vidět hrát. Jako kdyby se zvládla soustředit buď jen na hokej, nebo jen na pošťuchování. V tomhle testu playoff hokeje, i přes výsledek, Sparta selhala. Neměli bychom být zaslepení výhrou a body. Tenhle tým musí mít ambice dominovat zápasu. Což se v Hradci nepovedlo. Šanci na nápravu před odletem do Švédska a následnou reprepauzou bude zítra, kdy Sparta přivítá Olomouc. Hodně nepříjemné mužstvo, proti kterému nechcete inkasovat první. Sparta nutně potřebuje bodovat a udělat sérii cca pěti výher, aby alespoň částečně odčinila osm nezdarů v řadě z nedávné minulosti. Zejména z důvodu, že tabulka je až neskutečně vyrovnaná. Tak ať to klapne!