TELH39: Co na to říct?

Budu naprosto upřímný. Tohle je moje třetí sezona v pozici fanouška, co má tu drzost dávat svoje názory veřejně na internet. Za tu dobu vyšly přes dvě stovky článků, z toho 160 reportů. Tohle je report číslo 161. A je to snad úplně poprvé, kdy absolutně nemám tušení i po několika hodinách co o zápase napsat. Jediný objektivní fakt je, že Sparta doma prohrála s Kladnem 2:3. Co na to statistika? Sparta má z posledních čtyř domácích extraligových zápasů s Kladnem celé ČTYŘI body! Poslední domácí výhra za tři body s Kladnem? 13. listopadu 2019. Tedy v době, kdy jsme ani ještě nevěděli, že si Číňan ve Wuhanu dá ke sváče netopýra, což uvrhne celý svět do stále trvající dvouleté deprese.

Tam nebylo nic. Kdyby se konala anketa, kdo u toho hokeje usnul, viděl bych to tak na 90 % na spáče. Dalších sedm procent to v půlce přeplo. Dejme tomu ještě z naší strany ušla první třetina. A to spíš s odřenýma ušima. Následoval zmar a bída. Vrcholem všeho byl konec utkání a poslední dvě minuty, které Sparta měla trávit tlakem v útočném pásmu. Místo toho Kladno vesele minutu před koncem kroužilo v našem pásmu s pukem na hokejce a mělo asi dvě větší šance na gól. To, jak se Sparta nechala přehrát u prvního gólu soupeře je alarmující. To, že nechala Kladnu v přesilovce DVAKRÁT během DVOU vteřin projít nahrávku přes osu hřiště, to je do nebe volající hrubice. Kdyby měl Adam Kubík seřízenější mířidla, tak by a) asi nehrál na Kladně, b) by dal včera hattrick. Ta neuvěřitelná nemohoucnost Sparty vypracovat si větší šance byla po prvních dvaceti minutách až neskutečná.

Ve třetím odstavci často vybírám nejlepšího hráče Sparty. Upřímně, koho vybrat? Za první třetinu by se možná někdo našel. Za celý zápas? Nezlobte se na mě, ale tohle byla bída od všech. Nejhorší na všem je, že Kladno Spartu přečetlo, hrálo proti ní účelný hokej a Sparta na to nedokázala nikterak zareagovat. Ale vůbec. Hrálo se pořád stejně. Někde jsem četl, že definice šílenství je opakovat něco stále dokola a očekávat jiné výsledky. V tomto kontextu směle prohlašuji, že trenér Josef Jandač je šílenec. V bráně nastoupil Machy, moc práce neměl, měl asi tři větší zákroky a za góly nemohl. To byly chyby hráčů před ním.

O statistice odvolání trenérů za současného vedení jsem se rozepsal v samostatném příspěvku na Facebooku. Jestli Sparta hodlá hrát zítra s Litvínovem stejně, nevidím tam žádné světlo na konci tunelu. Káva, která mi pomáhá dodat inspiraci, mi hořkne při pomyšlení na zítřejší vytlemený výraz Jarůška. Sparta musí přidat. A to pořádně. Protože včerejší šmakuláda by neobstála ani v Prostřenu.

P.S. Jo, vyloučení Matuškina byla krávovina, dvojka za nesportovní chování tuplovaná krávovina od pana Zebry. Ale vážně to chceme házet na to? Jistý člověk rád využívá výraz (dámy prominou) „nasrat si do huby“. Což by přesně popisovalo stav, kdybychom včerejší prohru hodili na pány v pruhovaném a nehledali chybu u sebe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.