Sparťané první páteční únor strávili na cestách, kdy zavítali do dalekého Třince k souboji s místními Oceláři. Týmem, který do včerejšího zápasu nedal Spartě ani bod a naopak jí dal v zápasech 19 branek. Bohužel tato statistika se o další čtyři branky zhoršila, Sparta prohrála 1:4 a s Třincem letos nezískala ani bod při skóre 12:23.
Přitom první třetina vypadala dobře. Sparta hrála v dobrém tempu, srážela se, Machovský chytal jistě. Chybělo jen trochu více přímočarosti. Pak ale přišla druhá třetina, tradiční výpadek, první inkasovaný gól a od té doby byl na ledě jen Třinec. Nutno říci, že zápas se od té chvíle Machovskému vůbec nepovedl. K první brance přispěl zbrklou rozehrávkou, třetí branka byla sice z úniku po chybě Matuškina, ale dle mého se dala chytat a o druhé brance se asi nemusíme bavit. Sparta sice snížila Matuškinovým vykoupením, ale ani jednou jsem neměl v hlavě pocit, že bychom měli ten zápas otočit.
Nejlepším hráčem Sparty byl Míra Forman. Jo, jednou poslal Vránu do úniku, který Machy zlikvidoval, ale jinak byl jednoznačně nejaktivnějším hráčem Sparty na ledě. Bohužel se mu nepovedlo spoluhráče nastartovat. V bráně začal Machy, o něm už řeč byla, na třetí třetinu přenechal místo Hudáčkovi. Ten nepodal špatný výkon a i když gólová střela byla na bližší tyč, byla schovaná za blokujícím obráncem. Jinak sám Hudáček řekl, že poslední dobou toho moc nenatrénoval a nenahrál kvůli karanténě Rigy, takže je pravděpodobnost, že jeho výkony půjdou nahoru.
Strašidelný zápas. Ale jen ukázal to, kde teď Sparta je. Třinci chybělo sedm hráčů základní sestavy a stejně Spartu přejel. Ta má teď týden na přípravu, poté jí totiž nastane pekelný program, kdy Sparta během nějakých jedenácti dní odehraje sedm zápasů. Nicméně je třeba nutně zvednout laťku, včerejší výkon nám rozhodně stačit nebude.